Pokud čtete mé články pravidelně, víte, že muzea a přeplněné turistické atrakce nejsou naším šálkem kávy. Neznamená to ale, že v Barceloně nenavštívíme Sagrada Familia a v Bruselu se nezajdeme podívat na čůrajícího panáčka. Místo stání ve frontě do muzea raději projezdíme půl nádrže při hledání tradiční restaurace. Peníze za vstupné s větší radostí projíme a propijeme v místní hospůdce. Každá naše cesta je spojená s ochutnáváním lokálních specialit. Proto nás spíše než v luxusní restauraci najdete někde na pláži nebo v parku s taškou plnou nakoupeného jídla z Intersparu. Milujeme nekonečné procházky a během dovolených snadno nachodíme přes 20 km denně.
Upřímně to všechno začalo, když jsme chtěli více cestovat. Uvědomili jsme si, že čím méně utratíme na jedné dovolené, tím více míst můžeme za rok navštívit. A to za to stojí. Postupně jsme si na tento způsob cestování zvykli natolik, že se z něj stala naše záliba. Proč utrácet za luxus, když vám je nakonec stejně nejlépe po boku jeden druhého se sklenkou vína a čerstvou bagetou v parku.
Pokud i vaše dovolené vypadají podobně, pokračujte ve čtení a nechte se inspirovat nápadem na další dovolenou.
Dnešní článek věnuji ostrovu, který jsem si pro jeho rozmanitost a pestrost zamilovala na první pohled – Lanzarote. Při plánování dovolené jsme věděli, že pokud chceme Lanzarote skutečně poznat, musíme si půjčit auto. A vyplatilo se. Díky roadtripu jsme objevili spoustu nádherných míst, o které se teď s vámi s radostí podělím.
Arrecife
V hlavním městě Arrecife se zastavil čas. Lidé nikam nespěchají. Číšník v baru se během své směny klidně posadí vedle vás ke stolu, zapálí si cigaretu a povídá si s přáteli. Nikomu to nevadí. Nikdo si nestěžuje, nepíská, ani se nedožaduje okamžité obsluhy. Jídlo se tady neservíruje 15 minut po objednání, ale třeba za hodinu. Lidé si užívají čas strávený se svými milovanými a blízkými. Život se netočí kolem práce a 40 odpracovaných hodin za týden.
Ze začátku jsem se vztekala a nadávala, proč je ten zatracený obchod zavřený, když byl včera ve stejnou dobu otevřený. Nebo proč na tu pizzu musím čekat tak dlouho. Brzo mi ale došlo, že ze mě mluví mé uspěchané já. To já, které je zvyklé na hodinovou obědovou pauzu a obchody otevřené 24 hodin denně, 7 dní v týdnů. Bylo fajn na chvíli zpomalit. Nestarat se o čas. Vysedávat venku a užívat si sluneční paprsky dopadající na kůži. Popíjet pivo na pláži, hrát karty a povídat si.
Někomu se může zdát Arrecife špinavé a nudné. My si jej oblíbili.
Oproti Costa Teguise bylo tradičnější. Nebyli tam téměř žádní turisté ani restaurace nabízející anglickou snídani a boloňské špagety.
Během jedné večerní procházky jsme objevili lokální hamburgrárnu Hamburgeseria. Vevnitř to vypadalo jak z 80. let. Nebudu tvrdit, že tam měli ty nejlepší burgery, jaké jsem kdy jedla. Řekla bych ale, že patřily mezi jedny z nejpoctivějších. S láskou dělaných. Kdyby záleželo jen na mém příteli, tak tam jíme dvakrát denně.
Pro více tradiční španělské restaurace se projděte k přístavu a určitě si přijdete na své.
Teguise
Tequise je od Arrecife vzdálené pouhých 20 minut autem. Jeho návštěvu můžu všem vřele doporučit. Já si jej zamilovala hned během prvních pár minut, a to hlavně díky jeho architektuře.
Bílé domky jsem si představovala v Řecku nebo na Kubě. Na Kanárských ostrovech a v tak malém městečku bych je ale nečekala.
Než jsme prošli každou uličku a nafotili asi 100 fotek uběhlo několik hodin.
Být na mě, klidně se zde zdržím i na pár dní. Dokážu si představit bydlet v jednom z těch bílých domků. Ráno chodit s proutěným košíkem na nákup. Dopoledne trávit v místní kavárně s krásným výhledem na náměstí. Procházet se do nekonečna uličkami a poslouchat hudbu linoucí se z otevřených oken.
Během naší pondělní návštěvy bylo město prázdné a klidné. Každou neděli se zde pořádá velký market, kde můžete nakoupit tradiční místní produkty a suvenýry. Zvlášť oblíbené jsou kosmetické přípravky z Aloe Vera.
Do Tequise se snadno dostanete i veřejnou dopravou ze všech větších měst.
Museum of Piracy
Kousek od Teguise, na protějším kopci, se nachází Museum of Piracy.
Miluji výhledy. Ať už se dívám na město, jezera či hory. Pokaždé ve mě vyvolají stejnou radost, jako když mi na stůl nesou vynikající jídlo.
Ať už jedu kamkoliv pokaždé hledám nejbližší vyhlídku. Tentokrát jsem dopředu o žádné nevěděla. O to větší radost jsem měla, když jsme náhodně objevili právě toto místo. Podle mě je z něj ten nejkrásnější výhled na celý ostrov.
Říká se, že na Lanzarote najdete přes 100 sopek. Schválně kolik jich napočítáte vy?
Playa Famara
Lidé jezdí za krásnými, písečnými plážemi přes půlku světa. Hledají bílé pláže na těch nejexotičtějších a často nejdražších místech. Ani my nepatříme mezi výjimky. Přitom v Evropě máme tolik krásných pláží. Mnohdy hezčích než na jiných kontinentech.
Jednou z nich je Playa Famara. Tato 3 km dlouhá pláž se nachází v nádherném prostředí lemovaném obrovskými útesy.
Pláž se vyznačuje velkými vlnami, což z ní dělá oblíbený cíl surfařů a surfařských škol. Na rodiny s dětmi tady moc nenarazíte. I když nepatříte mezi nadšené surfaře, zastavte se tady a užijte si krásnou procházku po pláži a dovádění ve vlnách. Alespoň na jeden den.
Laguna Verde, El Golfo
Jedna turistická atrakce tady přece jen nesmí chybět. Lidé zde jezdí za zeleným jezerem. Já byla nadšená z černé písečné pláže. Tu jsem totiž měla na svém bucket listu už nějakou dobu.
Verde Mar, La Santa
Tak dlouho jsme snili o tradiční španělské restauraci, až jsme ji našli. Museli jsme kvůli tomu projet celý ostrov, ale stálo to za to.
Ve Verde Mar jsme jedli jedny z nejlepších calamarů a patatas bravas. Co víc říct. O nezapomenutelný gurmánský zážitek se vám kromě čerstvých potravin postará skvělá obsluha a nádherné prostředí restaurace.
Pokud i vy hledáte něco speciálního, určitě si udělejte výlet do La Santa a pozdravujte od nás.
Punta Mujeres
Slyšeli jste už o přírodních bazénech? Vznikají tak, že do nich díky jejich přirozenému tvarování natéká jedna mořská vlna za druhou. Ty potom vytváří perfektní bazén a místo k osvěžení v horkých letních dnech.
Můj přítel má na objevování zvláštních míst šestý smysl. Jinak si nedovedu vysvětlit, jakou náhodou jsme našli tohle místo. Projížděli jsme kolem, ztracení a hladoví jsme hledali něco k snědku. Obchod ani restauraci jsme nenašli. Zato jsme objevili tenhle skrytý přírodní poklad. Jakmile jej přítel zahlédl, neváhal ani sekundu. Zaparkovali jsme auto, převlékli se do plavek a za pár minut už skákali do vody.
V tu dobu tam s námi bylo jen pár místních. Žádní turisté ani deštníky a lehátka srovnaná v řadě. Jen malé betónové molo a klid rušící příliv vln.
Jak jsem se později dočetla, přírodní bazény mohou být dost nebezpečné. Po světě se v nich utopilo už několik lidí. Buďte proto opatrní a když uvidíte přícházet velkou vlnu, utíkejte ven.
Timanfaya National Park
Národní park Timanfaya byl hlavním cílem naší návštěvy ostrova.
Přítel si už dlouho přál vidět “měsíční krajinu” a procházet se po vulkánech. Já chtěla být za skvělou přítelkyni a jeho přání mu splnit. Pár měsíců před cestou jsem si pročítala všechny servery a zjistila, že vás do národního parku bez průvodce nepustí.
Máte dvě možností. Pokud chcete vidět část národního parku Timanfaya, můžete si zaplatit jízdu autobusem za €8. Společně s ostatními turisty se projedete po parku, poslechnete si audio průvodce a zastavíte na focení. Správa národního parku v současné době nabízí i výšlapy s průvodcem. Bohužel jich je velmi omezený počet – a to jak termínů, tak také účastníků. Při našem štěstí byly všechny obsazené.
Hned vedle Timanfaya je druhý národní park Los Volcanes. Ten už nemá tak velká omezení a dá se v něm pohybovat svobodněji. Pokud si ale přejete vylézt na jednu ze sopek, musíte si domluvit túr přes agentury.
Během mého průzkumu jsem se bohužel nikde přesně nedočetla, kam se smí a kam ne. Proto jsem nakonec zarezervovala půldenní túr a doufala, že splní naše očekávání. V předem domluvený den nás vyzvedl průvodce z Blackstone Treks & Tours. Projeli jsme se krásnou krajinou a zastavili u sopky Caldera de la Rilla.
Sopka je součástí sopečného tria, které vzniklo před 300 lety výbuchy, jenž trvaly tři roky. Kromě Caldera de la Rilla zde leží Montañas del Fuego a Pico Partido. Během cesty ke kráteru nás průvodce seznámil s historií Lanzarote, popsal nám, jak samotný výbuch probíhá a jak se od sebe liší jednotlivé lávy. Na Novém Zélandu i jinde po světe jsem vylezli na spoustu sopek. Až teď poprvé jsme se ale dozvěděli základní informace a fakta. Po hodinové cestě jsme stáli na vrcholku. Široko daleko jsme byli jen my a krásný výhled na okolní krajinu.
Naší další zastávkou bylo Montaňa del Cuervo.
Montaña del Cuervo
Vulkáno se nachází v národním parku Los Volcanes. Jedná se o dost neobvyklý typ sopky. Původně měla kruhovitý kráter s lávou uvnitř. Ovšem díky zvyšujícímu se tlaku došlo časem k rozpadu kráteru, odtrhnutí části okraje a vylití lávy. Původní okraje kráteru můžete pořád vidět nedaleko sopky. Připomínají obrovské skály. Díky tomuto rozpadu se můžeme v současné době podívat dovnitř vulkána a procházet se tam, kde kdysi dávno tekla žhavá láva.
Tolik asi k mému “odbornému” výkladu.
Jak jsme později zjistili, Montaňa del Cuervo je běžně přístupná veřejnosti.
Upřímně nevím, zda bych túr s průvodcem doporučila nebo ne. Jak se nakonec ukázalo v parku Los Volcanes je několik veřejnosti přístupných míst. Takže pokud nechcete utrácet za túr nebo vás neláká trek na sopku, stačí se jen projet autem kolem. Pokud si přejete zažít tu pravou atmosféru měsíční krajiny, jeďte od města Yaiza do Tinajo. My si právě tenhle malý roadtrip užili nakonec ze všeho nejvíce.
Mirador del Rio
Na závěr ještě jedna turistická atrakce. Mirador del Rio se nachází na severu ostrova. Turisty láká svým krásným panoramatickým výhledem na sousední ostrov La Graciosa.
Jedná se o architektonický skvost navržený nejznámějším kanárským architektem a umělcem Césarem Manrique. Tato vyhlídka připomíná malé jeskyně vybudované ve výšce 400m. Uvnitř najdete kavárnu a obchod se suvenýry. Vstupné je €4,5.
My se místo posezení u kávy a návštěvy jeskyně rozhodli pro malý roadtrip. U parkoviště jsme zatočili doleva a užili si krásný výhled na cestě. Nutno podotknout dost úzké cestě. Nevěděli jsme, zda dříve sledovat okolí nebo se raději soustředit na cestu před námi. Nakonec jsme úspěšně dojeli až do sousedního městečka Ye.
Ať už se rozhodnete Mirador navštívit nebo ne, určitě si zde zajeďte. Samotná cesta je opravdovým zážitkem.
Pokud jste milovníky vína, zaujmou vás kromě krásných výhledů také místní vinice. V okolí je hned několik vináren, které vám s radostí nabídnou malou degustaci. My si z jedné odvezli láhev výborného červeného vína. Ještě teď mě mrzí, že jen jednu.
Lanzarote je kromě deseti výše zmíněných míst plné plážových středisek, prázdninových resortů, nejrůznějších muzeí a turistických atrakcí. Na své si zde přijde opravdu každý.
Kromě toho na Lanzarote prší v průměru 13 dní v roce. Dokonce i v říjnu, kdy jsme ostrov navštívili, zde svítilo sluníčko a teploty se pohybovaly přes 20°C. Za teplem v zimě nemusíte jezdit až do Asie nebo Emirátů, stačí navštívit Lanzarote a užít si všechny jeho krásy.
Který z Kanárských ostrovů jste navštívili vy? Máte svého oblíbence? Budu se těšit na vaše postřehy a zážitky v komentářích.
BB
beabruska 