Filipíny: Příručka pro cestovatele

Během prosince jsme strávili několik týdnů na cestách. Našim hlavním cílem bylo poznat Filipíny.

V následujích článcích se s vámi podělím o to, které ostrovy jsme navštívili, co jsme zažili a jaký dojem v nás Filipíny zanechaly.

Dnešním článkem tedy otevírám naše filipinské dobrodružství.

Budete-li číst dále, dozvíte se, co obnáší plánování podobné dovolené, kdy je vhodná doba Filipíny navštívit a kolik peněz potřebujete. Na závěr vás seznámím s tím, co je dobré znát o Filipínách ještě před odjezdem.

Vyhnout se prvním mrazům, přeskočit každoroční předvánoční šílenství, strávit Štědrý den na pláži a užít si pořádné léto – takový byl náš plán na prosinec.

Nakonec jsme se rozhodli prožít poslední měsíc roku 2015 na Filipínách. Už jen samotný název v nás vzbuzoval představy o krásných bílých plážích, pestrém podmořském světě, panenské přírodě a sopkách, které nabízí dechberoucí výhled.

Říká se, že Filipíny tvoří 7 000 ostrovů a my se rozhodli prozkoumat alespoň pár z nich. Chtěli jsme nasát kouzelnou atmosféru neprobádaných míst a poznat exotiku, kterou bychom nikde jinde nenašli. Plánovali jsme si užít nezapometulný měsíc na opačné straně světa.

Počasí

Podle internetu jsme zjistili, že hlavní turistická sezóna začíná v prosinci a končí v dubnu. Nic nám tedy nebránilo v tom, nahlásit dovolenou a na začátku prosince vyrazit.

Co vám budu povídat, celá naše dovolená by možná dopadla úplně jinak, kdyby nám vyšlo počasí, jaké slibovaly fotky na googlu. Bohužel jsme měli smůlu a kvůli klimatickým změnám, které zasahují celý svět, nás nepotkalo to, co jsme očekávali.

Místo sluníčka jsme na cestách zažili šedivou oblohu, tajfun, vichřici a silný déšť. Z Čech nám chodili informace o 20 stupňových teplotách a my se zatím v moři schovávali před deštěm a na pláži seděli v pláštěnkách.

I přesto máme na co vzpomínat a trochu netradiční zážitky doprovází ironický podtext, že jen šťastlivec může zažít tajfun v ráji. V druhé polovině prosince se počasí přece jen umoudřilo a my si užili pár slunečních paprsků.

Ze zkušeností bych vám proto doporučila vyrazit nejlépe v půlce sezóny – únor až duben, kdy je počasí (snad) stabilnější.

Letenky

Dále je třeba se rozhodnout, kolik strávit na Filipínách dní.

Pokud se chystáte jen na 1 nebo 2 ostrovy, stačí vám 2 týdny. Jestliže chcete navštívit více ostrovů, tak jako my, během měsíce stihnete 3 až 4. V tomto případě ale počítejte s tím, že část dovolené strávíte na cestách. Přesun z jednoho ostrova na druhý může zabrat až 2 dny.

Nehraje-li u vás čas žádnou roli, můžete zůstat na Filipínách několik měsíců a bez zbytečného spěchu procestovat všechna zajímavá místa.

Stejně jako dovolenou na Srí Lance i tentokrát jsme vše plánovali více jak 3 měsíce dopředu. Jak víte z jednoho z předchozích článků, k našim 4 týdnům na Filipínách jsme přidali další 2 krátké pobyty.

Na Filipíny jsme proto letěli přes Dubaj. Kromě Dubaje nám skyscanner nabízel přestup v Beijingu a Abu Dhabi. Z Londýna létá do Manily, hlavního města Filipín, také přímá linka společnosti Philippine Airlines.

My letěli s leteckou společností Cebu Pacific. Za letenku z Dubaje jsme zaplatili necelých £225/os.  

Musím říct, že jsme díky této společnosti zažili nezapomenutelný osmihodinový let při teplotě 15 stupňů, bez televize, bez alkoholu (!!) a s jedním nepoživatelným jídlem.

Oproti předchozímu letu s Emirates celkem šok. Nicméně cestu jsme přežili a se stejnou společností létali i ve vnitrozemí. Hlavním důvodem bylo, že všechny jejich linky létají z terminálu 1, na který je nejsnazší přístup.

Cebu Pacific bych přirovnala k RyanAir nebo WizzAir, ovšem s tím rozdílem, že naše nízkonákladové společnosti létají většinou na čas. S Cebu Pacific se nám to nepodařilo ani jednou.

Po pár týdnech na Filipínách sami pochopíte, že Filipínci nikam nespěchají a na vše mají spoustu času. Nikdo jim proto nemůže několikahodinová spoždění vyčítat. Je lepší se s tím smířit hned na začátku a ušetřit si spoustu nervů.

Víza

Stejně jako v Dubaji ani tady jsme nepotřebovali víza. Česká republika má s Filipínami smlouvu o 30 denním bezvízovém styku. My na Filipínách strávili dohromady 28 dní, takže jediné, co jsme museli předložit, byly informace o zpátečním letu. Doporučuji vám proto předem vytisknout všechny letenky.

Rozpočet/Peníze

Jak už víte z mých předchozích článků, rádi si před cestou sestavujeme rozpočty, díky kterým máme poté mnohem lepší představu o našich výdajích.

Plánovat pobyt na Filipínách a předběžný rozpočet nebylo ovšem snadné. Kvůli nedostatku informací jsme náš denní limit více méně odhadovali.

Na jeden den jsme si stanovili v průměru 4000 PHP, což se nakonec ukázalo jako přehnané. Během pobytu jsme denní výdaje snížili na 2500 – 3000 PHP, tedy přibližně £35.

Za první noc v hotelu jsme platili 1300 PHP a poté postupně snižovali až na částku 600 PHP. Samozřejmě hodně záleží na lokalitě a na tom, v jaké oblasti se nacházíte. Pokud jsou ovšem vaše nároky typicky “batůžkářské”, můžete počítat max. s 1000 PHP/noc pro 2 osoby.

Jelikož jsme jezdili převážně autobusem, jeepneym nebo chodili pěšky, ušetřili jsme i za dopravu.

Taxi a motorbiky, které jsou všeobecně dražší, jsme využívali jen v nezbytně nutném případě. Zkuste pokaždé, než nasednete do taxíku zjistit, zda neexistuje jiný způsob dopravy, a to i v případě, pokud vám místní řeknou, že ne. Nám se většinou potvrdilo, že ano a místo 300 PHP jsme nakonec platili 40 PHP.

Setkáte se ale i s tím, že vás řidič jeepney místo na letiště doveze do přístavu. V takové situaci je taxi jediným řešením jak stihnout let. Při cestování lodí se už ušetřit nedá a pokud nejste zrovna zdatný plavec, nezbývá vám nic jiného než kromě lístku zaplatit i všechny s ním spojené poplatky.

Ušetřili jsme i za atrakce. Kvůli špatnému počasí jsme totiž nepodnikli tolik výletů, island hoppingů a potápění, kolik jsme plánovali.

Nebyli bychom to ale my, kdybychom ušetřené peníze s velkou radostí neprojedli a nepropili v místních restauracích.

• jídlo: 500 – 1000 PHP/den
• cestování: 100 – 500 PHP/den
• ubytování: 500 – 1000 PHP/den
• atrakce, pronájem lodi, adrenalinové zážitky, organizované výlety, masáže, suvenýry,…

Podrobnější informace o cenách a našich výdajích během dovolené se dozvíte v příštím článku.

Díky předešlým zkušenostem jsme měnili peníze až na Filipínách, a to za mnohem lepší kurz, než v Británii.

V hotovosti jsme si vezli £800 a během pobytu ještě několikrát vybírali z bankomatu. U výběru jsme se setkali s tím, že si téměř každý bankomat účtoval 200 PHP a navíc měl nízký limit – najednou jsme mohli vybrat jen 10 000 PHP.

Doporučuji vám proto mít takovou kartu, která si za výběr v zahraničí neúčtuje žádné nebo jen minimální poplatky. V opačném případě se vám může celý výlet zbytečně prodražit. Nám se v poslední době osvědčila karta Revolut. Tato jednoduchá služba vás odprostí od poplatků za výběr a platbu v zahraničí.

V reálu to funguje tak, že vybíráte peníze v zahraničí při mezitržním kurzu a díky tomu neplatíte na poplatcích ani korunu. Vše funguje přes mobilní aplikaci.

Plán cesty

Jak už jsem zmínila, naplánovat celé 4 týdny nebylo snadné. Od začátku jsme věděli, že vynecháme Palawan, jeden z nejturističtějších ostrovů, a zaměříme se na méně známá místa.

Jelikož jsme na internetu našli jen pár cestopisů o Filipínách, nezbylo nám nic jiného, než vycházet z nich.

Snažili jsme se tedy naplánovat jednotlivé dny tak, abychom si:

• odpočinuli,
• užili panenskou přírodu,
• podnikli pár treků do hor,
• vylezli na sopku,
• zažili a viděli něco neobyčejného
• a hlavně abychom u toho nebyli pořád ve skupince dalších turistů.

Nakonec jsme zvolili 4 ostrovy, které se nám na první pohled líbily nejvíce – Luzon, Bantayan, Bohol a Panglao Island.

Na řadu přišla další otázka, a to, jak se dostat z jednoho ostrova na druhý. Většinou stačilo nasednout na autobus nebo loď, ovšem párkrát byla vzdálenost natolik velká, že v úvahu přišlo pouze letadlo.

Abychom ušetřili, kupovali jsme letenky dopředu. Poté zbývalo už jen promyslet plán cesty, sbalit krosny a vyrazit.

O tom, jak vše dopadlo, se dočtete v následujících článcích, kde vám postupně představím jednotlivé ostrovy.

Jak tedy vypadal náš plán?

• Manila – Tagaytay (jezero a sopka Taal)
• Tagaytay – Mt. Palay
• Mt. Palay – Manila
• Let: Manila – Cebu
• Cebu – Bantayan
• Bantayan – Bohol, Carmen
• Bohol, Carmen – Bohol. Loboc
• Bohol, Loboc – Panglao Island
• Panglao Island – Manila
• Manila – Banaue
• Banaue – Sagada
• Sagada – Angeles (Mt. Pinatubo)
• Angeles – Manila

Ubytování

Hotely jsme stejně jako na Srí Lance hledali až na místě a opět se nám potvrdilo, že kdo hledá najde. Někdy to trvalo déle a jindy jsme měli na výběr z desítek hotelů. Osobně doporučuji nebrat první pokoj a projít minimálně 3 hotely. Díky tomu můžete smlouvat a dostat lepší nabídku.

Po všech našich zkušenostech bych také doporučila hledat ubytování dopředu v méně turistických oblastech a u letišť. Získáte tak alespoň záchytný bod.

Doprava po ostrově

Dopravu na Filipínách zajíšťují převážně autobusy a jeepney (upravené staré americké jeepy). Tento způsob dopravy patří mezi nejlevnější a využívá jej většina Filipínců.

Dále zde narazíte na motorbiky, speciální motorky a soukromé minivany. Za cestu zaplatíte 2krát až 3krát více než za jízdu autobusem. Výhodou je, že vás jede méně, máte více místa a do cíle se dostanete mnohem rychleji. Na druhou stranu si neužijete tu pravou atmosféru spojenou s cestováním veřejnou dopravou a připravíte se o skvělé zážitky.

Kromě pozemní dopravy se zde přepravíte z jednoho ostrova na druhý lodí nebo letadlem. Počítejte dopředu s tím, že nic nejezdí na čas.

Veřejná doprava je na Filipínách nafukovací. To, že má jeepney jen dvě lavičky není žádnou překážkou. Stačí doprostřed přidat dřevěné lavice a hned se vytvoří místo pro 6 lidí.

V případě, že jsou i ty zaplněné, vyleze se na střechu nebo zavěsí za auto. Z původních 20 míst je rázem 50.

Ani u autobusu nevadí, že jsou všechna sedadla obsazená. Lidé si s radostí sednou nebo lehnou na zem. Nejvíce zarážející je, kolik lidí se vleze do motorbiku či na samotnou motorku.

Filipínci jednoznačně lámou všechny rekordy.

Obyvatelé Filipín měří v průměru 160 cm a podle toho jsou navrženy prostory pro nohy ve všech dopravních prostředcích. Pokud měříte více jak 170 cm zaručuji vám, že budete nejen vzbuzovat pozornost, ale hlavně si na cestách neužijete moc pohodlí.

Já se svými 158 cm neměla problém, ovšem můj přítel na tom už tak dobře nebyl a párkrát si sotva sedl.

Jídlo

Pokud jde o jídlo, připravte se na rýži, rýži a zase rýži – na snídani, oběd i večeři. Všude v ulicích navíc najdete grilované nebo smažené kuře, špízy s vepřovým masem, játrou, žaludkem a dalšími chuťovkami, o kterých byste neřekli, že se dají jíst.

V menších městech pak často narazíte na hrnce s nejrůznějšími pokrmy, které připomínají náš guláš. Nezní to špatně, ale ve skutečnosti jsme si na tom moc nepochutnali.

Problém je, že se jídlo během dne neohřívá a pokud se nenajíte hned z rána, nemůžete počítat s teplou porcí.

Na trzích kromě toho najdete různá rychlá občerstvení a sušené ryby – specialitu, kterou jsme za celé 4 týdny neměli odvahu vyzkoušet. U moře se naopak můžete těšit na rybářské trhy s čerstvými rybami, mušlemi, humry a krevetami.

Filipínská snídaně se skládá z kopečku rýže, volího oka, červených párků (o jejichž původu by se dalo diskutovat), smaženého kousku kuřete a láhve s kolou.

Milovníkům sladkých snídaní nemusím vysvětlovat, jak moc mi chyběly ovesné kaše, palačinky, müsli a hlavně zelený čaj. Nedostatek cukru po ránu jsem si vynahrazovala v místních pekárnách, které nabízí velké množství sladkého pečiva, a to s kokosem je jednoznačně nejlepší. Mňam!

Ze všeho nejvíce jsem si na Filipínách zamilovala širokou nabídku čerstvého ovoce, zeleniny a různých ovocných koktejlů.

Na každém rohu najdete MCDonald, KFC nebo jiná rychlá občerstvení. Všechny řetězce nabízí rýži, hranolky, smažené kuře a hamburgery. Upřímně nechápu, jak to ti Filipínci dělají, že jsou pořád tak štíhlí.

Na Filipínách se prodává pivo rovnou v litrových láhvích. Proč taky troškařit, že ano?

Našim favoritem se stal 7% Red Horses. A důvod? Po jedné láhvi se rozzáříte jako měsíček, vznášíte se na obláčku a zapomenete na všechny starosti předešlých dní (já teda určitě).

Druhým nejprodávanějším pivem je zde San Miguel.

Co si sbalit na Filipíny

Při balení jsme vycházeli z minulých zkušeností pouze s tím rozdílem, že jsme toho tentokrát potřebovali více.

Protože Filipíny nebyly naší jedinou zastávkou, museli jsme si vzít i teplejší oblečení.

Oba jsme se nakonec i tak vlezli do limitu pro kabinové zavazadlo (7 kg). Věděli jsme, že budeme hodně létat, několikrát přestupovat a tak jsme chtěli mít naše krosny stále u sebe.

Odpustila jsem si tedy několik triček, šatů i bot a naopak přibalila více pracího prášku.

O tom, bez čeho se na cestách neobejdeme, jaké věci nám zpříjemní a ulehčí celý pobyt a jak se sbalit, aby vaše záda netrpěla pod tíhou 20 kg se dočtete v předchozím článku.

S čím dál více se rozrůstajícím turismem přibývá na Filipínách těch, kteří se snaží na naší nevědomosti nebo jazykové bariéře vydělat. Proto vám z vlastních zkušeností doporučuji neskočit na první větu, kterou uslyšíte a pokud máte možnost, vše si několikrát ověřte, zeptejte se více lidí a nakonec dejte na svůj instinkt.

Skvělým příkladem, že vše vždy není tak jak si domluvíte, byl náš výlet za želvami. Plán zněl: 8 až 10 lidí na lodi, výjezd v 6 ráno, 3 hodiny potápění a návrat kolem 14:00. Výsledek: 14 lidí na lodi, vyjeli jsme v 8:00, se želvami jsme se potápěli hodinu a zpět dorazili před 13:00.

Mnoho místních obyvatel žije nepoznamenáno moderní dobou, jejich úmysly jsou nezištné, s radostí vám poradí, pohostí vás ve vlastním domě, nabídnou vám odvoz a nic za to nechtějí.

Bohužel se tady najdou i takoví, kteří si z minulosti zvykli na to, že má každý turista spoustu peněz, které se nebojí utrácet.

To, že vy těch peněz už tolik nemáte, jim nevysvětlíte. Denně se tady setkáte s tím, že vás lidé žádají o peníze nejrůznějšími způsoby. Náš rekord byl 10 lidí při hodinovém čekání na autobus.

Během cestování se setkáte s poplatky na letištích, autobusových zastávkách a v přístavech. Počítejte proto s tím, že cena za lístek není konečná a často se k ní vztahuje jeden nebo více poplatků – poplatek za terminál, za životní prostředí, za vstup na ostrov, turistický poplatek, …

Kdo ví, možná se tady nechali inspirovat naši českou pohádkou Tajemství staré bambitky, kde královi rádcové vybírali i daň ze vzduchu.

Pokud pojedete na sever ostrova Luzon, zapomeňte vše, co jste se právě dočetli. Budete si tady žít jako králové, bydlet v krásném hotelu za skvělou cenu a denně si dopřávat vynikající snídaně doprovázené jejich místním čajem.

Tím se dostávám na konec prvního článku o Filipínách a doufám, že jsem v něm zodpověděla všechny vaše případné dotazy. Pokud vás přece jen zajímá něco víc, napište mi do komentářů. Příště se už dozvíte o našich zážitcích na jednom z filipínských ostrovů.

BB