Zeptáte-li se mě na místo, které se nám na Filipínách líbilo nejvíce, bez dlouhého přemýšlení odpovím Loboc na ostrově Bohol. V této části ostrova jsme našli vše, co máme na cestování rádi.
Ubytováni jsme byli v nádherných bambusových domcích uprostřed lesa. Široko daleko nikdo, takže jsme měli celý komplex jen pro sebe. V Nipa Hut Village jsme za celou chatku zaplatili 750 PHP. Jediným malým problémem byla vzdálenost od centra města. Pešky to trvalo skoro dvě hodiny.
Okamžitě jsme se proto nadchli pro nápad půjčit si od majitele skútr a vše si projet po dvou kolech. Což o to, nápad to byl skvělý a pro většinu i snadno zrealizovatelný.
My ovšem nikdy předtím motorku neřídili, a tak bylo o dobrodružství postaráno během prvních pár minut. Po několika zkušebních jízdách jsme si ale oba skútr zamilovali. Myslím si, že na místech jako je Loboc, si nemůžete přát lepšího parťáka.
Denní pronájem skútru vyšel na 500 PHP. Plná nádrž, která nám vydržela den a půl, stála 100 PHP.
Za jeden den se toho dá v Lobocu stihnout opravdu spoustu.
Den můžete začít u bambusového mostu, kde je do 8:00 vstup zdarma. Jinak zaplatíte 20 PHP.
Pokud jste nenavštívili zábavní park v Carmen, můžete to napravit tady, a to v Loboc Eco Adventure Park.
My neodolali a vyzkoušeli Zip Wire nad propastí. Stálo nás to ale 15 minut přemlouvání a ujišťování se, že u toho nikdo neumře.
Zip Wire jsme vyzkoušeli už v Anglii, kde jsme se svezli nad mořem. To, co jsme ale zažili na Filipínách, se k tomu nedá přirovnat.
Letěli jsme jako ptáci nad propastí hlubokou několik desítek metrů. Pod námi byly jen stromy, skály a řeka. Abychom si to užili do syta, svezli jsme se dvakrát tam a zpět.
Za tento zážitek jsme zaplatili 350 PHP.
Pokud byste rádi zažili něco podobného, ale máte strach ze Zip Wire, zábavní park nabízí i svezení lanovkou.
Jakmile se vrátíte zpět nohama na zem, vaši další zastávkou může být Rezervace s narnouny. Poblíž Lobocu jsou hned dvě.
Ta první – Tarsier Conservation Area je více turistická. Za vstup zaplatíte 60 PHP. Výhodou je, že s velkou pravděpodobností narnouny uvidíte. Říká se, že brzy ráno a v noci je jejich čas. Běhají po rezervaci, řádí o sto šest a na chvíli se nezastaví. Naopak přes den, kdy spí, je můžete snadno vidět a vyfotit. S trochou štěstí na vás vykulí i ta jejich obří očka.
Otevírací doba parku je od 8-17:00 hodin.
Druhá rezervace – Narnouni Wild Reservation (blízko města Corella) je více přirozená a opičky si zde vesele dovádí, kde se jim zachce. Proto se může stát, že je ani nezahlédnete.
Otevírací doba je od 9-16:00 hodin.
Budete-li mít čas, doporučuji si jen tak projet celé okolí Loboc. My se bez plánování rozjeli na obě strany. Několik hodin jsme tak obdivovali krásu ostrova s jeho panenskou přírodou a rýžovými poli.
Na večer jsme si zašli do centra na jídlo. Uprostřed náměstí najdete skvělou pizzerii. Její majitel je američan. Na ostrově se mu zalíbilo natolik, že se zde usadil a rozjel své podnikání.
Jelikož jsme v té době měli už dost filipínského jídla, pizza zněla jako skvělý nápad. Za extra velkou porci jsme zaplatili 380 PHP.
Přespali jsme v našem pohádkovém domečku a vyrazili na poslední projížďku. Našim cílem byla místní hora s panoramatickým výhledem. Kvůli mému zranění na noze jsme zvolili tu přijatelnější variantu a na vrchol vyjeli na motorce. Cesta byla dost dobrodružná, ale přežili jsme ji bez následků – my i naše motorka.
Budu-li upřímná, treky mám ráda, ale v tomto případě jsem ráda, že jsme využili pohodlí skútru a nahoru nemuseli po svých. Na třicetistupňová vedra byl kopec přece jen dost strmý.
Kromě všech již zmíněných aktivit Loboc nabízí projížďku výletní lodí, sjezd řeky na kajaku, padleboarding či výlet k Chocolate Hills.
Odpoledne jsme se rozloučili s našim skútrem a vydali se na cestu směr Tagbilaran.
Další zastávkou byl prázdninový resort na ostrově Panglao Island. Hotel jsme rezervovali ještě z domu přes hotels.com.
Přála jsem si strávit naše první společné Vánoce na speciálním místě.
Panglao Island Nature Resort splňoval všechny mé představy a my si tak užili netradiční, ale pěkný Štědrý den. Dopřáli jsme si masáž celého těla, odpočívali u bazénu, zaplavali si v místní jeskyni, povečeřeli formou švédských stolů a večer zakončili v naši soukromé vířivce.
Po dvou dnech jsme se vrátili zpět do reality, hodili krosny na záda a vydali se na Alona Beach.
To, co znělo jako jednoduchý plán se nakonec protáhlo v půl denní túru. V období vánoc nejezdily jeepney ani taxi. Nakonec nás od nekončící cesty v šíleném horku zachránila místní rodinka.
Na Alona Beach jsme se ubytovali v hotelu Gingging Home’s asi 5 minut od pláže. V hotelu jsme měli krásný pokoj se studenou sprchou, wifi a klimatizací. Za noc jsme zaplatili 850 PHP.
O Alona Beach jsem četla spoustu skvělých recenzí, a tak má očekávání byla dost vysoká. Jak se později ukázalo, až přehnaně vysoká.
To nejkrásnější na pláži byly hvězdice. Na každém rohu najdete desítky hvězdic zbarvených do nejrůznějších odstínů modré, zelené a růžové. Nikdy v životě jsem jich neviděla na jednom místě tolik.
Alona Beach je dlouhá jen pár desítek metrů a dost mělká. Proto to vypadá, že je všude kolem plno turistů.
Pár výhod Alona Beach má. Jednou z nich byly námi tolik oblíbené happy hour drinky (50 PHP za rum s kolou nebo pivo) a dobré jídlo v místní belgické restauraci 2bar. Za vydatnou večeři pro dva jsme zaplatili 500 PHP.
Koktejly, deskové hry, západ slunce a pláž. Nakonec z toho bylo pár pěkných večerů, které jsme si moc užili. Jak se říká, často nezáleží na tom kde jste, ale důležité je s kým.
Kromě Alona Beach jsme slyšeli dobré ohlasy také na White Beach. Rozhodli jsme se tam proto další den vyrazit. Nejlepší způsob, jak se na White Beach dostat je vlastním skútrem nebo tuk tukem za 100 PHP.
Ukázalo se, že pláž je sice delší, ale za to dost špinavá. V okolí je několik míst ideálních na rodinný piknik. Podle velké koncentrace místních bych řekla, že je k tomu White Beach přímo dělaná. Přijedete, rozbalíte boxy s jídlem, vytáhnete basu piv a užijete si příjemný den u moře.
Pokud ale dáváte přednost plážovým restauracím a barům je pro vás Alona Beach vhodnější.
Kromě barů a restaurací jsou na Alona Beach populární masáže a různé jednodenní výlety (Island Hopping).
Masáž nabízí většinou za 500 PHP. Snadno ji ale usmlouváte 300 PHP. Z vlastních zkušeností můžu říct, že jen málo co vám zvedne náladu víc než relaxační masáž zad po několika dnech tahání se s krosnou.
Z jednodenních výletů jsou nejzajímavější ty, co vás zavezou potápět se se želvami či žraloky. My si vybrali želvy.
Součástí výletu je sledování delfínů a návštěva Virgin Islandu. Vyjíždí se v 7 ráno a návrat je obvykle kolem 13:00 (záleží na kapitánovi). Za výlet zaplatíte od 600-1000 PHP/osobu. Opět tady záleží na vašich smlouvacích schopnostech.
Problémem je, že ne vždy dostanete to, za co si zaplatíte.
Nám bylo slíbeno: start v 7:00, 10 lidí na palubě, tří hodinové potápění se želvami, sledování delfínů, vše podle našich přání a návrat kolem 15:00.
Realita byla taková, že jsme kvůli kapitánovi vyjížděli po 8:00 a na lodi nás bylo 14. Sledování delfínů vypadalo tak, že jsme spolu s dalšími loděmi naháněli delfíny kolem dokola. Pravda, pár jsme jich viděli a byla to nádhera. Dlouho jsem snila o tom je vidět alespoň z dálky. Ovšem způsob, jakým byli delfíni naháněni, ve mě vyvolal více lítosti než radosti.
Poté následovalo potápění se želvami. Měli jsme štěstí a pár jich měli přímo na dosah. Nemluvě o nádherném podvodním světě, jenž se před námi rozprostřel sotva, co jsme si nasadili potápěčské brýle. Bylo to úchvatné. Poprvé v životě jsem byla svědkem něčeho tak úžasného. Všechny ty korály a rybky nejrůznějších barev. Nádhera.
Jak jsme později zjistili, někteří bohužel za celou hodinu neviděli ani jednu želvu.
Po hodině nás svolali zpět na loď. Poslední zastávkou byl Virgin Island. Soukromý ostrov, kde je povolený pobyt maximálně hodinu.
Po tomto výletu jsem konečně pochopila, odkud všechny ty kouzelné plážové fotky z Filipín pochází. Jsou to právě ty ostrovy, na které jedete na pár hodin v rámci jednodenního výletu.
Později jsem se někde dočetla, že pokud se domluvíte s kapitánem, můžete zajet do míst, kde je koncentrace želv mnohem větší. Tak alespoň máte jistotu, že na výletě za želvami nějakou opravdu potkáte.
Další možností je domluvit se ne s člověkem, co výlety domlouvá, ale přímo s kapitánem. Možná si tak budete moc naplánovat Island Hopping více podle svých představ.
My si vyzkoušeli tu organizovanou verzi a i když tam bylo pár zádrhelů, nakonec máme na celý den krásnou vzpomínku.
Celé tohle domlouvání, plánování a měnění plánu poukazuje na to, jakou mají Filipínci povahu. Buďte proto opatrní a než něco odsouhlasíte, vše si pořádně ověřte. Hlavně pokud vám záleží na detailech.
Z Alona Beach jsme se přesunuli zpět do Tagbilaran. Jeepney, který jezdí jen jednou za čas, vyjde na 25 PHP/os. Tuk tuk vás do centra zaveze za 250 PHP.
Další den jsme letěli zpět do Manily, a tak jsme hledali ubytování co nejblíže letišti. Objevili jsme hotel Douglas Pension House za 700 PHP/noc. Pokoje byly krásné s teplou sprchou, televizí, větrákem a wifi. Na letiště jsme došli pěšky za 15 minut.
Tím skončil náš výlet po Filipínách. Panglao Island a hlavně Bohol se nadobro zapsaly do našich pamětí díky nezapomenutelným vzpomínkám.
BB
beabruska 
Ahoj, tak Nipa Huts mě potěšily, že jsou takové, jak jsem si představovala. Měla jsem je také v plánu, ale bohužel na ně nedošlo kvůli mým střevním problémům, kvůli kterým jsme na Aloně nakonec zůstali déle, než bylo v plánu, a Loboc nestihli (resp. jen jako zastávku na jídlo po cestě na Chocolate Hills).
S výletem z Alony mám podobné zkušenosti, také nedodrželi vše, na čem jsme se domluvili, ale aspoň jsme na želvách (ostrov Balicasag) byli opravdu dlouho, jak jsme chtěli, a byla to nejlepší část výletu, ten ostrov je opravdu krásný.
Naskakuje mi spousta dalších vzpomínek, je fajn si to takhle po roce připomenout, díky 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
Ahoj. Děkuji za krásný komentář 🙂 Vidím to stejně. Kde jinde jste na Filipínách ještě byli? Kde se vám líbilo úplně nejvíce?
To se mi líbíTo se mi líbí
Jeli jsme Bohol – Siquijor – Apo – Cebu. Nejvic se nam asi libilo na Apo, coz je malinky ostruvek u jizniho pobrezi Negrosu a je vyhlaseny koraly, zelvami a potapenim – za tim jsme tam hlavne jeli a bylo to uzasne. Jeste se mi libil Siquijor (pry ostrov samanu), asi tim, ze je malo turisticky, ale bohuzel jsme nemeli tolik casu ho prozkoumat dukladne.
To se mi líbíTo se mi líbí
Tak to zní skvěle 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
Paráda! Muselo být božsky. Zip wire mě láká, ale bojím se, že v momentě, když tam člověk visí a najednou ho spustí, bych asi zpanikařila… Plovoucí želvy jsou skvělý, fakt musíte mít nádherné vzpomínky! 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
To bylo. Bohol jsme si fakt užili na milion procent 🙂 Výhodou u téhle zipwire je, že tě zavěsí a pak už jen letíš. Nemusíš dělat ten krok do prázdna jako když skáčeš. Tím to pro mě bylo o dost jednodušší. Po prvním šoku zjistíš, že to není tak hrozné a užiješ si každou vteřinu. Pokud budeš mít někdy možnost určitě to zkus, je to nezapomenutelný zážitek 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
Ahoj, super clanek! My se chystame na Filipiny prvni tyden v prosinci,ale bude to bohuzel jen na 8dni. Takze zvazuju,jestli dame Palawan nebo Bohol. Uz mi z toho jde hlava kolem. Hodne me laka ten Bohol, ale nevim, v jake casti se ubytovat. Jedeme jeste s tchanovcema,takze bysme radi nekde u hezke plaze,ale taky jsem cetla na Alonu nejake horsi recenze a bojim se,ze to bude spis zklamani… jeste nekdo doporucoval plaz Anda,ale ta se zas zda byt docela daleko od vseho deni. Muzu se zeptat,jakou cast bys nam doporucila? Urcite bychom chteli delat i nejake jednodenni vylety,ikdyz premyslim,ze by bylo fajn si je dost zorganizovat na vlastni pest. Ty masove zajezdy a nahaneni zelv a delfinu me desi. Myslim si,ze ve ctyrech si muzem pujcit lodku a dojet si na snorchl sami a padi potapeni zorganizovat primo s padi instruktory. Budu urcite rada za kazdy koment,moc diky!
To se mi líbíTo se mi líbí
Ahoj Peťko. Moc dobře si pamatuju jak těžké bylo rozhodnout se na který z těch tisíců ostrovů jet. Abych byla upřímná na Boholu jsem nenašla pláž, která by mě uchvátila a kterou bych ti mohla doporučit. Alona mě dost zklamala a když jsme tam přijeli řekla jsem si „to je jako všechno?“. Mnohem hezčí pláže najdete v Evropě.
Na Boholu můžete počítat více méně s přírodou a nebo se ubytovat v některém z resortu s vlastní pláží na severu Panglao ostrova. Přímo na Boholu se můžete ubytovat v okolí Tagbilaran a z tama podniknout všechny výlety po okolí (Chocolate Hills, rezervace s narnouny, apod.) Místo organizovaných zájezdů bych v tomto případě doporučila pronajmout si skútr a projet si všechny místa na vlastní pěst. My si těch pár dní na motorce opravdu užili a konečně se cítili svobodní když přišlo na to zastavit kde chceš a zajet si kdekoliv si přeješ. Co se týče pronajmutí loďky, tak nevím jak to přesně funguje. Dočetla jsem se, že si můžete pronajmout loď jen s kapitánem a když se chcete vyhnout masovým zájezdům tak se s kapitánem domluvit přímo v přístavu. Jak jsem ale psala v článku, na Srí Lance si člověk nemůže být nikdy jistý tím na čem se vlastně domlouvá a jestli to nakonec bude tak jak si představuje.
Mám-li doporučit pláž, tak tu nejhezčí jsme měli na Boracayi. Ale zase nemůžu porovnat s Palawanem, neboť tam jsme nebyli. Už jsem tady odkazovala na blog ze kterého jsem čerpala já spoustu informací vecernicci.cz a ti procestovali větší část Filipín, tak možná tam najdeš informace, které ti pomohou se rozhodnout.
Osobně bych buď zvolila Bohol ale v tom případě nepočítala s nějakými krásnými plážemi a nebo zkusila ten Palawan. I když je sice dost turistický, pravděpodobně tam najdete od všeho trochu.
Doufám, že jsem alespoň trošku pomohla a že si nakonec dovču moc užijete 🙂 kdybys měla další otázky neváhej mě kontaktovat, klidně i na email.
To se mi líbíTo se mi líbí