V tomto článku se vrátím k prvnímu týdnu na Filipínách. Rozloučili jsme se s Tagaytay a vydali se zpět do hlavního města. Následující den jsme letěli do Cebu – druhého největšího města Filipín. Našim cílem bylo dostat se na ostrov Bantayan.
Samotný ostrov Cebu je výchozím bodem pro mnoho dalších ostrovů. Na mysli mám hlavně Bohol, Panglao Island, Camiguin Island či Siquijor Island.
Stejně jako v Manile i v Cebu jsme se plánovali zdržet co nejkratší dobu. Velká města na Filipínách nás zkrátka nenadchla.
Den před odletem jsme dojeli až na letiště. Filipínská doprava je totiž nevyzpytatelná a my kvůli ní nechtěli zmeškat let. Protože nejsme fanoušky přespávání na letištích, vydali jsme se hledat ubytování v jeho okolí. To, co na první pohled vypadalo jako hračka, nám nakonec trvalo více jak hodinu.
Když už jsme to pomalu vzdávali (já to vzdávala), objevili jsme hotel Favilla Transient Rooms. Za noc zde zaplatíte 750 PHP. Pokoje jsou obyčejné – s malou koupelnou, větrákem a wifi. Největší výhodou je ovšem umístění hotelu. Na letiště dojdete za necelých 15 minut.
Výhled z pokoje
Kromě letiště tady najdete spoustu hospůdek, restaurací a pouličních stánků. My si vybrali bar, který nás zaujal na první pohled – Mug Draft.
Pokud budete mít možnost, určitě se do baru Mug Draft zastavte. Po vzoru Ameriky zde prodávají tzv. tower = několikalitrovou nádobu s pivem a vlastní pípou. Kromě toho nabízí výborná kuřecí křidýlka, sýrové tyčinky, hranolky a další pochutiny ideální k pivu.
Po pár pivech jsme se seznámili s partou ze Spojených národů a užili si skvělý večer.
Během večera jsme vyzkoušeli snad všechny místní speciality. Ráno jsem s hrůzou zjistila, že jsme ochutnali i tzv. Balut – několikadenní slepičí embrio uvařené ve vodě.
Na Filipínách se jedná o velkou lahůdku, která se prodává na každém rohu. Na první pohled jej nerozeznáte od obyčejného vařejného vejce. Po otevření vás ovšem čeká překvapení, jenž Filipínci rádi pokapou citrónem, posolí a s chutí sní.
Pro mě, ač jsem byla posilněna velkým množstvím piv, to žádná chuťovka nebyla. Za hlasitého povzbuzování našich nových přátel mi trvalo alespoň pět minut, než jsem k tomu našla odvahu. Naopak mému příteli to nedalo žádnou práci – pravděpodobně vypil těch piv více než já.
Pokud stále nevíte o čem mluvím, podívejte se zde.
Kromě Balutu jsme vyzkoušeli také grilované pařáty, žaludky a další vnitřnosti, o jejichž původu nemám doteď ponětí.
Dokážete si určitě představit, že se tahle noc zapsala mezi ty, na které nikdy nezapomenu. Po zbytek pobytu jsme se ovšem podobným lahůdkám vyhýbali.
Po přistání v Cebu jsme dojeli na autobusovou stanici a našli autobus směr Hagnayan. Zaplatili jsme 180 PHP/osobu. Cesta trvala 3 hodiny a my si ji díky nádherným výhledům na okolní přírodu opravdu užili.
Autobusová zastávka v Cebu
V Hagnayan jsme poté nastoupili na loď směr Bantayan (konkrétně Sta.Fe). Lístek stojí 170 PHP (+ 10 PHP Terminal Fee) a poslední loď vyjíždí z přístavu v 16:00.
Teď už k samotnému ostrovu. Proč jsme si vlastně Bantayan vybrali?
Na jednom webu jsme se o něm dočetli plno chvály. Lidé jej přirovnávali k ráji na zemi – krásné bílé pláže, nedotčená příroda, příjemní lidé, kteří nejsou zkažení dnešní dobou a hlavně skoro žádní turisté. No řekněte sami, nezní to pohádkově?
Po přečtění článku jsem neváhala a přidala tento ostrov na seznam. V duchu se mi vybavily všechny krásné vzpomínky ze dnů na Srí Lance, které jsme strávili na pláži. Věřila jsem, že na Bantayanu to bude ještě mnohem lepší. Plánovali jsme zde strávit pět dní prozkoumáváním okolí, procházením se po plážích a hlavně odpočinkem.
Jelikož se v prosinci na Filipínách stmívá kolem 17:00, na ostrov jsme dorazili už za tmy. Co nás překvapilo jako první bylo veřejné osvětlení, chápejte – žádné osvětlení.
Hledání ubytování na vlastní pěst jsme proto rovnou vzdali. Kývli jsme na nabídku jednoho z místních a nechali se dovést až k hotelu.
Jednalo se o malý hotel s několika pokoji přímo na pláži. Za noc jsme zaplatili 1000 PHP.
Za tuhle cenu dostanete na Filipínách obvykle pěkný pokoj s koupelnou a případně i wifi. V tom našem, jak jsme po chvíli zjistili, nefungovala sprcha, záchod splachoval, jak se mu zachtělo a ke všemu jsme pokoj sdíleli se švábí rodinkou. Na první pohled tak bylo zřejmé, že nás majitelé jednoduše natáhli a my jim na to skočili. Z této zkušenosti plyne další ponaučení.
Ponaučení č.1: Předtím, než se ubytujete, zkontrolujte celý pokoj i s koupelnou. Ujistěte se, že je všude čisto. Vyzkoušejte, zda funguje sprcha, záchod i klimatizace.
Pokud se vám ubytování nelíbí, jděte o dům dál. Většinou máte vždy na výběr. Prohlédněte si pár pokojů (min. 2-3) a až poté se rozhodněte. Jen tak budete mít lepší přehled o místních poměrech a možnostech. Navíc získáte příležitost smlouvat o ceně s majiteli. Ti mnohdy rádi klesnou z původní ceny alespoň o třetinu. Speciálně, pokud jim přislíbíte, že zůstanete na několik dní.
I přes špatný první dojem jsme se rozhodli dát ostrovu šanci. Díky přítelova instinktu (díky bohu za něj) jsme i po tmě našli nejbližší restauraci a navečeřeli se.
V jednom měli v tom článku pravdu – ostrov byl opravdu bez turistů. Za celý večer jsme narazili jen na pár postarších pánů s mladými Filipínkami, kteří zde přijeli pravděpodobně na romantickou dovolenou. Kromě nich jsme byli široko daleko jediní.
Následující den jsme vstali brzy ráno a i přes déšť vyrazili na výlet po okolí. Chtěli jsme objevit tu krásu Bantayanu, o které psali na internetu.
Po pár hodinách se ale ukázalo, že realita má do slibovaného ráje daleko.
Bantayan má za sebou dost špatnou minulost. V listopadu 2013 jej zasáhl silný tajfun o síle 285 km/hodinu. Zabil několik osob a zničil domovy mnoha místních obyvatel. Podle všeho se podepsal i na kráse Bantayanu.
Pro zajímavost přikládám fotky, které jsem stihla nafotit. Možná se najde někdo, kdo s námi nebude souhlasit a v Bantayanu objeví skryté kouzlo. Jak se říká – sto lidí, sto chutí. My osobně si ale ráj představujeme jinak.
Co myslíte vy? Budu ráda, když se se mnou podělíte v komentářích o váš názor a případné zkušenosti s Bantayanem.
- Ubytování u letiště v Manile – hotel Favilla Transient Rooms: 750 PHP/noc
- Let Manila – Cebu: 1700 PHP (1,5 hodiny, rezervace 2 měsíce dopředu)
- Autobus Cebu – Hagnayan: 180 PHP (3 hodiny)
- Loď Hagnayan – Bantayan, Sta.Fe: 170 PHP + 10 PHP (terminal fee)
- Ubytování Bantayan – jméno hotelu neznámé: 1000 PHP/noc
Po naší neúspěšné výpravě jsme se vrátili zpět na hotel, sbalili krosny a kolem poledne stihli loď zpět do Hagnayan. Shodli jsme se na tom, že nemá cenu se zde zbytečně zdržovat.
Na lodi jsme potkali další turisty. Nedalo nám to a zeptali jsem se jich na zkušenost s Bantayanem. Pořád v nás byla naděje, že jsme zkrátka jen nenarazili na to správné místo.
Jejich vyprávění nám ovšem potvrdilo náš názor. Ukázalo se totiž, že tři dny, které na ostrově strávili jim nepřinesly nic dobrého. Bantayan tak nenaplnil ani jejich očekávání.
Zadáte-li si do googlu “Bantayan Island” objeví se vám nádherné fotky bílých pláží s palmami a křišťálově modrým mořem. Na stejné fotky narazíte také na filipínských letištích.
Zajímalo by mě, proč se naše zkušenost tak liší od těch fotografií. Možná to byla naše chyba a my jen nenašli to správné místo. Možná jsme ale skočili na iluzi o pohádkovém světě. Webové stránky jsou totiž schopné udělat i z toho nejzapadlejšího místa na mapě ráj na zemi.
Přiznejme si – všichni sníme o kouzelných místech. Abychom se odlišili od ostatních, platíme desetitisíce korun za nádherné a exotické dovolené. Nakonec jsme ale překvapeni, že ty krásné pláže, které jsme viděli na instagramu, nejsou až takovou samozřejmostí.
Ani my nebyli jiní.
Na Filipínách jsme ale zjistili, že to funguje trošku jinak. Fotky, které najdete na internetu jsou často pořízené na jednom z okolních ostrovů. Na ty se ale dostanete jen díky Island Hoppingu.
Ve skutečnosti tedy přijedete na pláž, jenž hravě konkurují ty evropské a za tisíce pesos si pronajmete loď s kapitánem. Ten vás v rámci jednodenního výletu zaveze na pohádkové pláže, které vidíme na sociálních sítích. To, že strávíte několik hodin na lodi, zaplatíte dost peněz a na pláži zůstanete jen pár hodin už ale nikdo nesdílí.
Pokud byste přece jen chtěli na ostrově zůstat, vyjde vás to dost draho. Ubytování je možné jen v jednom z mála hotelových resortů, které si za noc účtují až několik tisíc pesos. V opačném případě se po pár hodinách (kvůli odlivu) vracíte zpět na vaši pláž.
Tuhle zkušenost jsme zažili nejen na ostrově Bantayan, ale také na dalších místech, které lákaly svými bílými písečnými plážemi.
Jelikož můj blog není reklamou pro cestovní agentury ani pohádkovým příběhem bez chybičky, slibuji vám, že tady najdete všechny reálné a nezkreslené informace.
O našich dalších plážových zkušenostech se dočtete v jednom z následujících článků. Tak se nechte překvapit.
BB
beabruska 
Hehe, jako bych tohle odněkud znal 🙂 realita cestování miva do photoshopovanych fotek z katalogů často daleko
To se mi líbíTo se mi líbí
To teda. Taky máš nějaké „super“ zážitky? 😀
To se mi líbíTo se mi líbí
Ahoj, tak to je tedy výrazný rozdíl – Tvé a googlovské fotografie. My se chystáme na Filipíny s manželkou na svatební cestu za měsíc (na 3 týdny). A i když normálně více méně neustále trekujeme, tak tady bychom si chtěli dopřát i nějaký ten „ráj“ s pohádkovými plážemi :). Ale jak je vidět, tak googlu se v tomto úplně věřit nedá. Mohu se zeptat, kde se Vám z tohoto hlediska nejvíce líbilo? Nebo co by si doporučila? Díky moc. Honza
To se mi líbíTo se mi líbí
Ahoj 🙂 Bohužel máš pravdu. Na Filipínách narazíš na krásné pláže, ale taky můžeš být dost zklamaný – tak jako my. Akorát mám rozepsaný článek o ostrově Boracay (příští týden by měl být online na blogu). I když nám nevyšlo počasí, můžu říct, že místní pláže jsou takovým malým rájem, jaký si asi představujete pro svou svatební cestu. Boracay dokonce získal ocenění za nejkrásnější pláž Asie, tak se mrkněte. Jinak bych asi spoléhala na ty více turistické ostrovy jako je například Palawan. Na internetu o něm najdete spoustu informací a věřím, že tam budou i krásné pláže. Budu ráda, když se se mnou podělíš o váš program. Přeju šťastnou cestu! B
To se mi líbíTo se mi líbí
Jj, o Boracayi i Palawanu vím, Palawan se mi podle fotek líbí hodně, ale trochu se bojim, aby tam nebylo přeturistováno :). Nemusíme uplně místa, kam jede úplně každý. Navíc si myslím, že tam asi bude pěkně draho. No rád si přečtu Tvůj článek o ostrově, třeba mě něco překvapí. Program? Nooo, tak ten zatím úplně není. Ale pravděpodobně sever Luzonu (rýžové terasy), něco na Visayas (Bohol a okolí?) a Palawan. Ale vlastně je to jedno – spíš tak, aby to bylo na pohodu. Uvidíme, co se bude dát stihnout? Jak jste řešili lety po Filipínách, vždy až na místě pár dní před odletem? A jaké byli ceny? Díky moc. H.
To se mi líbíTo se mi líbí
My jsme úplně to samé. Proto jsme na Palawan nejeli a hledali nějaké méně turistické ostrovy. Jak ses ale už dočetl bohužel to nevyšlo tak jak jsme si plánovali – ztratili jsme akorát spoustu času a peněz. Takže já osobně bych raději volila ty profláklé místa, speciálně na Filipínách. Sever Luzonu je nádherný a pro treky ideální, doporučuji i Tagaytay a jezero se sopkou Taal na jihu. Bohol jsme si zamilovali i my. A pak bych volila mezi Palawanem nebo právě ostrovem Boracay. My letenky kupovali dopředu, což se nakonec neukázalo jako dobrý nápad, neboť nás to dost omezovalo ve volném cestování. Let na Boracay jsme ale kupovali jeden den dopředu a za dvě zpáteční letenky jsme zaplatili zhruba 7000 PHP. Takže nic hrozného. Pokud tě zajímá ještě něco dalšího, klidně se ptej, ráda pomůžu 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
A na Boholu je zajímavější spíš vnitrozemí, nebo tam jsou i zajímavá „plážová“ místa? Případně potápěcí? Kousek odtamtud je i Panglao Island, ne? Tam snad má být hezké šnorchlování apod. Nebyli jste tam? Co jste viděli na Boholu? A co ten Boracay? Byl drahý – ubytko a tak? Byli jste i jinde než na White Beach? Díky za odpovědi. Honza
To se mi líbíTo se mi líbí
Plánuji články o Boholu i Panglao Island, ale už je asi nestihnu do vašeho odjezdu. Bude lepší když mi napíšeš email – beabruska@gmail.com Já povzpomínám a napíšu co nejvíc budu moct. Bohol jsme procestovali spíše ve vnitrozemí – Chocolate Hills, Loboc a tak. Rozhodně jedno z nejkrásnějších míst na Filipínách. Pláže na Panglao Island nebyly nic moc ale Island Hopping a potápění se želvami mezi korály stálo za to 🙂 Jak zjistíš z článku Boracay se dá udělat v pohodě low cost. Toho se nemusíš bát. Bohužel jsme zůstali jen na White Beach. Měli jsme totiž celkem smůlu a počasí nám nedovolilo se podívat nikam jinam. Napiš email a já
ti poskytnu co nejvíce informací budu moct 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
ahoj,jen jestli muzu,rikat ze Palawan je moc turistickej a jet na Boracay,no nevim.Jestli chces byt sam na 14km dlouhe plazi,jed do San Vicente na Palawanu,za celej den se tam nikdo neobjevil,ale zase byt tam sam,jeden den staci.Pekne je taky na Moalboal na Cebu,krasna White beach,sami Filipinci rikaji,ze je tady nejhezci potapeni……blankytne modrej Kawasan falls a za nim adrenalinovej nadhernej kanon atd…kdybys chtel neco vic…tak sem na fejsu:bob svec
To se mi líbíTo se mi líbí